Odchod není řešením

Nově dospělí si při odchodu ze středních škol povětšinou již trvale volí to, čemu se jednou v budoucnu budou věnovat, a právě proto je smutné, že jedinců, kteří by měli zájem o kantorské povolání, ubývá. Dle mého názoru na to má však velmi patrný vliv současná generace rodičů, která místo toho, aby uznala chyby svých dětí, viní za nedokonalosti vyskytující se u jejich potomků raději pedagogy.

Také je to však ovlivněno tím, že dnešní malé děti jsou opravdu neskutečně drzé, což prostě u někoho přesahuje míru tolerance. V neposlední řadě nutno zmínit, že zde schází jakási úcta k tomuto povolání, což mě samotnou skutečně mrzí, jelikož díky učitelství dosahuje naše země opravdu skvělé úrovně, co se vzdělanosti týče.
Dle mého názoru se však i navzdory tomu najdou světlé výjimky, které tento boj až do poslední chvíle nevzdávají, za což bychom jim my všichni měli být neskonale vděční. Právě díky těmto výjimkám panuje u mladé populace alespoň částečný zájem o předávání zkušeností dalším lidem.
Co ale dělat v případě, kdy prostě poznáte, že na to už nestačíte, nebo se tomu již prostě nechcete dál věnovat? Jak už napovídá poutavý nadpis samotného článku, chtěla bych vám všem říct, že dle mého názoru není nejlepším řešením prostě odejít, jelikož by to znamenalo, že jste to všechno už prostě vzdali.
Neříkám, že neexistují situace, kdy je odchod ze školství nevyhnutelný, avšak pokud to není úplně nutné, je na řadě zamyslet se nad tím, jestli není vhodné změnit ve vašem životě něco jiného, než právě vaše záslužné povolání.

Závěrem bych se s vámi ráda podělila o svůj příběh. Po odchodu ze základní školy jsem se rozhodla pro studium střední pedagogické školy, která mi toho jistě mnoho vzala, ale zároveň mi i mnohé dala. Na druhou stanu vás tu nechci ani přemlouvat, abyste do toho šli také, jelikož kdybych já dnes stála před tímto rozhodnutím, znovu bych na ni již nenastoupila.
Každopádně po jejím úspěšném zakončení jsem se na vysoké škole vrhla na obor zcela odlišný – právo. Avšak i přesto, že jsem se dále nevěnovala aktivní možnosti působit ve školství, nepopírám, že by k tomu někdy v budoucnu nemohlo dojít, a to zejména z toho důvodu, že nikdo z nás si nemůže být svou životní cestou zcela jistý.